Zajímavé osobnosti

Dětství strávil na panství v Tarchany, kde byl obklopen láskou a péčí. Měl chatrné zdraví a babička nešetřila penězi na jeho léčbu a výchovu. Lermontovovo vzdělání zpočátku měli v rukou nepříliš kvalitní soukromí učitelé a on své znalosti čerpal především z bohaté místní knihovny.

Ve čtrnácti letech nastoupil do moskevské internátní školy pro chlapce z aristokratických rodin. Naučil se čtyři cizí jazyky (francouzština, angličtina, němčina a latina), hrál na čtyři hudební nástroje (kytara, housle, violoncello a klavír), dobře zpíval a tančil, rád maloval a byl výborným šachistou.

Roku 1837 Lermontov získal širšího uznání jako spisovatel. Po smrti Alexandra Puškina publikoval elegii Smrt básníka, v níž podal nový pohled na okolnosti souboje. Tato báseň byla nadšeně přijata v liberálních kruzích a kolovala v četných opisech.

Jeho největší báseň Démon (1841) je o andělovi, který se zamiluje do smrtelnice Tamary. Lermontov napsal koncept této melancholické básně už ve svých 14 letech a pracoval na ní téměř celý svůj tvůrčí život.